Historie

Baška – historie

Popis historie obce Baška. Původ názvu obce. Historie v době I. a II. světové války až do roku 1960.

Baška

Původ názvu – Pravděpodobně pochází od nějakého Bašky, který ves osadil. Podle zemřelého kronikáře obce Bedřicha FIŠERA se jméno připomíná od Valachů, kteří zde chovali ovce. Dříve se na valašsku a vizovicku ovci říkalo „baška“.

1434 – První historicky doložený zápis o existenci Bašky se váže k 24. srpnu 1434. V zástavním úpise sepsaném na „piastovském“ hradu v Těšíně se mimo jiné uvádí, že synové těšínského knížete Bolka I. - Václav, Přemek a Vladislav, dávají za 500 kop stříbrných Arnoštu z Twarkova do zástavy: město Frýdek a vsi Bašku, Bruzovice, Staré Město, Lhotu a Místek. Můžeme však předpokládat, že ves byla již tehdy osídlena a k počátkům osídlení proto mohlo dojít o několik desítek let dříve.

1701 Fojtové – Bašťanský fojt ONDRA KUBOŇ (50) si bere v tomto roce za manželku Annu /19/, sestru lidového zbojníka Ondráše, jehož otec byl rovněž fojtem v sousedních Janovicích. K fojtství přináležel mlýn, pila, hospoda. Po několik generací byli v Bašce fojti z rodu Pavelků. V roce 1764, kdy bylo fojtství v obci zrušeno, byl posledním fojtem JOSEF PAVELKA.

1723 Bašťanské hutě – V Bašce byly postaveny tři hamry, první z nich se jmenoval HILDEGARDA, v dalších létech přibyly další dva KARL - hamr a JOACHYM - hamr, na parcele č. 1572.

1806 Manžel Marie KRISTYNY, dcery Marie TEREZIE – Princ saský Albert nechává v Bašce postavit vysokou pec se slévárnou.

1909 – Pro nerentabilitu a zastaralost je rozhodnuto o ukončení provozu v bašťan-ských hutích.

1890 Císařsko – královský poštovní úřad - K jeho zřízení došlo 16. února 1890. Byl umístěn v budově č. p. 120. Prvním pošt-mistrem byla jmenována sl. KOHOUT-KOVÁ. Budova této pošty byla zbourána počátkem 70. let minulého století.

První školy

1852 – V tomto roce byla nákladem obce a za přispění bašťanských hutí postavena v obci přízemní budova první jednotřídní školy.

1872 – Jelikož se neustále počet žáků této školy zvyšoval, bylo nutno provést její rozšíření o přístavbu horního patra. V této dvoutřídní škole se vyučovalo až do roku 1902. 

1902 – Počátkem dvacátého století byl počet zapsaných žáků 241. To byl hlavní důvod k postavení nové školní budovy. K jejímu slavnostnímu otevření dochází 17. září 1902. 

Počátky spolkového života

1896 – Pravděpodobně jedním z prvních spolků v obci bylo sdružení vojenských vysloužilců. Spolek VETERÁNŮ měl asi 50 členů, jeho činnost byla ukončena I. světovou válkou.

1908 – V obci je založena česká OBČANSKÁ BESEDA, která má výrazný podíl na oživení společenského života, v českém, vlasteneckém duchu. V jejím čele je nadučitel LUDVÍK POPEK a učitel LUDVÍK SCHMID.

1911 – Dvacátého sedmého listopadu tohoto roku je v Bašce ustaven odbor Místeckého Sokola, prvním náčelníkem byl JOSEF KOLONIČNÝ.

1910 – Prodej pozemků a budov zrušených hutí. Poslední majitel bašťanských hutí, arcikníže BEDŘICH (GÉRO), prodává tyto své majetky za 250.000 zlatých továrníku JANU NAJMANOVI.

Baška v době I. světové války

1915 – V budovách zrušených hutí je po dobu války umístěna vojenská nemocnice.

1918 – Posledním starostou obce zvoleným za Rakouska byl sedlák KAREL RADA.

Zahynuli na bojištích I. světové války:
Josef Bača, Alexej Bělica, Jan Blahuta, Alfréd Blažek, Rajmund Březina, Alois Fišer I, Alois Fišer II, Felix Fuciman, Ferdinand Hruboň, Karel Janošec, Josef Šimík, František Kalmus, Josef Karas, Ondřej Karas, Jan Klečka, Hynek Koval, František Kožuch, Jak. Krasula, Jan Kulhánek, Ondřej Kuliha, Karel Kuliha, Petr Majer, Josef Měrka, Jan Milata, Vojtěch Mojžíšek, Josef Otipka, Rudolf Richter, Robert Tošenovský, Jan Uhlář, Alois Vaněk, Karel Žídek.

Jako legionáři bojovali:
Antonín Foldyna – v italských legiích, Josef Chovanec – v italských legiích, Ignác Kocich – v ruských legiích, Antonín Langer – v ruských legiích, Josef Šimík – padl ve francouzských legiích, – Rudolf Pokluda – v ruských legiích.

1923 – První volby do obecního zastupitelstva. Tyto volby se uskutečnily až 16. září 1923 – starostou byl zvolen Konrád Březina (strana čsl. komunistů).

Výstavba v období 1920 – 1939

Cihelna – byla postavena v létech 1921 – 1923. V této kruhové, na svou dobu moderní cihelně, pracovalo asi 50 zaměstnanců, kteří však měli práci pouze sezónní, v zimě byli bez práce.

Husův dům – o jeho postavení se vedle občanů Bašky, Kunčiček, Hodoňovic, Pržna i Starého Města velmi zasloužil českobratrský farář Alexander Winkler z Frýdku. Slavnostní otevření se konalo 8. září 1929.

Sokolovna – 7. července 1929 je položen základní kámen. Na postavení Sokolovny se podílely desítky obětavých občanů – 7. září 1930 se uskutečnilo za účasti široké veřejnosti slavnostní otevření Sokolovny.

Hasičská zbrojnice – původní hasičská zbrojnice stála na pozemku pana Alfonse Blažka – dostavěna 7. září 1931.

Kostel. sv. Václava – postaven zásluhou obětavých členů Kostelní jednoty sv. Václava, jejíž předsedou byl opavský profesor, senátor P. Jan Rýpar. Kostel byl slavnostně vysvěcen 22. října 1933.

Elektrifikace obce – v letech 1931 – 1933 byla provedena elektrifikace větší části budov v obci.

Stavba silnice mezi Baškou a Janovicemi – V části Malá Baška – Paseky byla v létech 1934 – 1935 opravena a rozšířena původní polní cesta do Janovic.

Zavedení telefonu – 1. července 1937 do budovy staré školy přemístěn poštovní úřad a zavedena zde také veřejná telefonní stanice.

Spolková činnost v letech 1919 – 1939

K oživení života v obci přispěla celá řada různých dobrovolných spolků. Zásluhou desítek obětavých členů, většinou dnes již zapomenutých, byl v obci velmi bohatý společenský, kulturní i sportovní život.

Sokol jako samostatná tělocvičná jednota byl v Bašce založen 28. listopadu 1918, 3. ledna 1919 pak samostatný odbor žen. Sbor dobrovolných hasičů byl založen v roce 1921. Byly založeny i další, především tělocvičné spolky: DTJ (1919), FDTJ (1921), OREL (1921), Sportovní sdružení Kunčičky – Baška – Hodoňovice (1938) - byly zde převážně oddíly kopané i stolního tenisu.

Třicátá léta – období nezaměstnanosti – V období let 1931 – 1935 bylo v obci průměrně 200 nezaměstnaných, kteří dostávali tzv. „žebračenky“ – týdně to bylo 10 korun pro svobodné a 20 korun pro ženaté (1 kg vepřového masa stál 10,- korun). 

Ve stínu hákového kříže 1939 - 1945 –V nevlídný večer, v úterý 14. března 1939, těsně před 21 hodinou byla Baška obsazena německými vojsky. O několik měsíců později, ve středu 1. září 1939 začala II. světová válka. Následující roky přinesly utrpení, strádání a bolest většině obyvatel Bašky. Následovalo rozpuštění spolků, pro některé občany věznění, a co je nejsmutnější devět občanů bylo popraveno nebo zahynulo v německých koncentračních táborech: Vilém Bitner, Heřman Hovjacký, Antonín Kochaný, Ludvík Meca, Josef Mikoláš, Alois Ondrušák, Ludvík Špurek, Eduard Ulman.
K válečným hrdinům patří Josef Koval (*27. 8. 1899 +3. 3. 1945), který zahynul jako příslušník 1. čs. samostatného sboru (bojoval na východní frontě). Podlehl na následky těžkého zranění, které utrpěl v bojích o Liptovský Mikuláš na Slovensku. Posmrtně byl prezidentem republiky Edvardem Benešem vyznamenán „in memoriam“ Čs. válečným křížem.

Osvobození – Po těžkých několikadenních bojích je v sobotu 5. května 1945 Baška osvobozena vojsky 4. Ukrajinského frontu. V bojích o Bašku zahynulo 20 rudoarmějců a několik desítek příslušníků německé armády.

Při osvobozovacích bojích zahynuli i občané Bašky: Jana Janíková (75) Emil Piastko (69), Josef Kotek (52), František Vávra (44), Rudolf Kapsa (44), Marie Šimíková (42), Teodor Karásek (26), Amálie Koválová (20), Žofie Skalková (17).

Léta 1945 - 1960

9. května 1946 – V Bašce slavnostně odhalen pomník obětem I. a II. světové války.

16. května 1946 – V obcí projíždí prezident Československé republiky Edvard Beneš se svou manželkou Hanou Benešovou.

8. října 1946 – Je v Bašce uvítána delegace města Třebíče, které se stává patronem válkou poničené Bašky.

17. srpna 1947 – Je slavnostně otevřena nová požární zbrojnice.

Významnou stavbou provedenou v létech 1947-1957 byla stavba vodovodní sítě.

24. srpna 1951 – Byl v Bašce vytvořen přípravný výbor Jednotného zemědělského družstva. V prvních létech stáli v čele družstva František Bukovjan, František Březina, Jan Kuliha.

1958 – Zahajuje v Bašce provoz závod TATRA, n.p. Kopřivnice. Vyráběly se zde odlévané válce do různých typů Tatry.

Obecní mandlovna

která v  Bašce fungovala dlouhá léta, byla z rozhodnutí Rady obce zrušena, neboť dosud používaný typ elektrického korytového žehliče, který byl vyroben v  roce 1976, i  přes pravidelnou údržbu, dosloužil a náhradní díly již nejsou k dispozici.

Mandlovna u nás v Bašce fungovala už od doby poválečné, kdy byl provozován mandl ještě dřevěný na ruční pohon. Bašťanský občan Vrubel zkonfiskoval v Bašce po Němcích dům na č.p. 39 (za hostincem Bašťanka) a zřídil tady mandlovnu prádla, kde tuto práci zastávala dlouhá léta Anna Dudková (*1915 †2000). Mandl i s prádelnou existoval také v Kunčičkách u Bašky v č.p. 235. V Hodoňovicích byl pro občany mandl umístěn v malé místnosti Hostince U Čendy (vchod od cesty, dnes je tento prostor prázdný). Dlouhodobě zde prádlo mandlovala Jiřina Lapišová. Od sedmdesátých let, kdy už Baška, Kunčičky u  Bašky a Hodoňovice tvořily jednu obec, byl mandl pro místní občany provozován Obcí Baška na č. p. 146, kde se při mandlování střídaly pracovnice obecních služeb. Tato služba občanům byla ukončena k 7. únoru 2022. I když se jednalo o službu našim občanům, bylo třeba přihlížet také k ekonomické stránce věci, protože mandlování prádla ustoupilo ve 21. století do pozadí. Za kalendářní rok 2021 využívalo této služby v průměru pouze 8 občanů týdně, přičemž náklady na provoz stále rostly. Občané, kteří přesto mají zájem o žehlení prádla, mohou této služby využít v několika provozovnách ve Frýdku-Místku.

Kunčičky u Bašky – historie

Popis historie části obce Kunčičky u Bašky, původ jejího názvu, historie v době I. a II. světové války až do roku 1960.

Kunčičky u Bašky

1288 - 1402 Cunczendorf – Ves patří k nejstarším v našem regionu. Po větší část 14. století byla součástí místecko-frýdlantského léna, které bylo v majetku olomouckých biskupů, kteří je svěřili k užívání svým vazalům z rodu Stangů. První existenci této vsi dokládá text manské přísahy ze 14. dubna 1288, kterou ze svých lén skládají v Brušperku bratři Dětřich, Jindřich a Erkembert Stangovi do rukou olomouckého biskupa Dětřicha z Hradce. V listině se mimo jiné uvádí, že kdyby někdo z bratrů něco podnikl proti církvi nebo biskupovi tratí všechna svá léna.

1402 - 1584 – Cunczendorf se stává součástí panství FRÝDECKO-MÍSTECKÉHO. Na frýdeckém zámku je 16. února 1402 uzavřena významná kupní smlouva mezi Lackem II. a těšínským knížetem Přemyslavem I. (1358 – 1407), který za 400 grošů pražských čísla moravského kupuje manství MÍSTECKO-FRÝDLANTSKÉ. Jeho noví majitelé, knížata těšínská, tak po desítky let rozhodovali prostřednictvím svých úředníků na frýdeckém zámku i o osudech obyvatel žijících před staletími ve vsi Cunczendorf.

1580 – V tomto roce dává rytíř Jiří z Lohova provést celkovou inventuru majetku svého panství. Z tohoto URBÁŘE se dovídáme, že ves MALÉ KUNČICE měla svého svobodného fojta, kterému patřilo nejenom 1 a 1/2 lánu pole, ale také „Fojtský mlýn“, který již tehdy stával v místech dnešního mlýna p. Josefa Bayera. Ve vsi tehdy se svými rodinami žili: Jurek Hladný, Jan Macek, Jan Mazochů, Jakub Mikunda, Šimek Bilíků, Kuba Piskoř, Blažek Krkoška, Matuš Hrabla, Mikuláš Krpel, Staněk Mayerů, Vavřík Rusek, Mikoláš Jíček, Mikoláš Jaš, Šimek Bielek.

1584 – Řeka Ostravice významným předělem

15. srpna 1584 – Byla na frýdeckém zámku sepsána úmluva mezi olomouckým biskupem Stanislavem II. Pavlovským, který prodejem některých vsí Bartoloměji Bruntálskému z Vrbna rozdělil své panství na FRÝDECKÉ a MÍSTECKÉ. Ve smlouvě se praví, že hranicí bude tvořit řeka Ostravice.

Je zde dále uvedeno, že k Místku „hledí“: Sviadnov, Malé Kunčice, Hodoňovice, Frýdlant a pustá ves Habrnovice. Tato smlouva dokládá, že od roku 1584 bylo Místecké /moravské/ panství spravováno v následujících létech biskupskými úředníky z Hukvald.

1695 „RUSTICA GENS OPTIMA FLENS, PESSIMA RIDENS“ – "Čeládka selská je nejlepší když pláče, nejhorší když se směje."
Toto období se vyznačuje zvyšováním nesnesitelných feudálních povinností, které výrazně poznamenaly také život poddaných na hukvaldském panství. Selské rebélie, které byly jejich přímým důsledkem vyvrcholily 16. července 1695, kdy se na 1500 poddaných shromažďuje u „Váňova kamene“, poblíž Kopřivnice. Podle dostupných pramenů byli mezi nimi i poddaní z Malých Kunčic a Hodoňovic.

Bohužel, tato rebélie proti majiteli hukvaldského panství Maxmiliánu Harasovskému z Harachova skončila, stejně jako celá řada povstání nevolníků, jejich porážkou.

MALÉ KUNČICE v 18. a 19. století

1776 – 189 obyvatel, z toho 152 dospělých a 37 dětí – v čele obce fojt Jan Janík a burmistr Josef Mazoch z č.p. 29

1794 – 260 obyvatel žijících ve 42 domech a tvořících 47 rodin

1835 – 342 obyvatel, 165 mužů a 177 žen, 58 domů – fojt Jiří Pavel Pittl z Frýdlantu – byl posledním fojtem v obci, který zde působil do roku 1873

1843 – 402 obyvatel, 192 mužů a 210 žen, 61 domů , v obci bylo chováno 172 krav, 44 koní, 24 jalovic 30 ovcí, 77 vepřů. Fojt – Jiří Pavel Pittl, burmistr Filip Chomutárek

1862 – V tomto roce byla dokončena stavba první školy v obci, č.p. 72. Docházely zde děti z Malých Kunčic i Hodoňovic. Prvním „kantorem“ vyučujícím na této škole byl tkadlec Václav Liberda z č.p. 44.

1896 – Obecní hřbitov je zřízen na části pozemku věnovaném rolníkem KARLEM KONVIČKOU a na části odstoupené rolníkem KARLEM ŠULCEM

První roky dvacátého století

1907 – 7. června tohoto roku se konala ustavující schůze Sboru dobrovolných hasičů.

1910 – 9. ledna byl v obci založen Čtenářsko-ochotnický spolek

1918 – Posledním rakouským starostou v obci byl v létech 1912 - 1918 KAREL SCHULZ

Zahynuli na bojištích I. světové války:
Leopold Burdek (30 let), Rudolf Cyrus (25), Adolf Čuraj (23), Jan Čuraj (29), Jan Fišer (42), Leopold Gřeš (25), Rajmund Göttlicher (22), Josef Lanča (28), Josef Paseka (38), Florián Ševčík (nezjištěno), Karel Hajnovský (27), Rudolf Klimánek (43), František Konvička (41), Břetislav Kuča (nezjištěno), Karel Vyviál (21).

Jako legionáři bojovali:
Jan Liberda - ve francouzských legiích, Josef Lanča - v italských legiích, Jan Gacík - v ruských legiích, Ludvík Tomáš - v italských legiích, Robert Gacka - v italských legiích.

1920 Změna názvu obce – Podle zákona ze dne 14. dubna 1920, číslo 266 Sbírky zákonů a nařízení získala obec nový název - Kunčičky u Místku.

1920 Sčítání lidu – Obec měla 98 domovních čísel, 648 obyvatel (308 mužů a 340 žen).

1927 – Slavnostní chvíle odhalení pomníku padlých

26. června 1927 se za velké účasti občanů a zástupců sousedních obcí i Frýdku a Místku uskutečnilo slavnostní odhalení pomníku. Jeho původní umístění bylo vedle domku p. Láryše /u hřbitova/. Náklad na pořízení činil 4.307,- Kč. Slavnostní projev pronesl tehdejší starosta obce pan Ludvík Janík ml. Mezi hosty byli - starosta Místku Vincenc Procházka, okresní hejtman Dr. Břeský, major 8. pěšího pluku Souček, okresní školní inspektor Knězek a řada dalších hostů.

1931 Přání postavit novou školu se naplnilo
V neděli 12. července 1931 byla slavnostně otevřena nová škola - Tehdejší ředitel školy Antonín Vacek přijal klíč od této školy z rukou stavitele Josefa Jílka se slovy „Kéž z této budovy vychází dorost poctivý, mravně založen, náležitě vzdělán, který bude tvořit, nikoliv bořit a bude ozdobou obce, vlasti, národa...... ". Škola stojí na parcele č. 203 o výměře 4989 m2, celkový náklad na postavení školy činil 467.000,- Kč.

1929 – Poslední změna názvu obce se uskutečnila 8. května 1929 na Kunčičky u Bašky

Období II. světové války 1939 – 1945

Na počátku II. světové války byl starostou obce Karel Fajkus. Prvním zatčeným je kunčičský občan pan Jindřich Měrka z čp. 74, další byla paní Helena Urbančíková z čp. 44. Německá okupační moc poněmčuje název ryze české obce názvem Klein Kuncendorf bei Friedberg. Na škole je nápis Schule a všechna označení živností, obchodů musí mít německo-české znění.

25. srpna 1941 je gestapem zatčen četnický strážmistr Bohumil Balcar. Je odvlečen do koncentračního tábora Osvětim, kde je 19. února 1942 umučen. Mezi zatčenými jsou i studenti místeckého reálného gymnázia z Kunčiček - Břetislav Chovanec a Milan Bláha. V roce 1943 je slušná cikánská rodina Richtrů s dvěma malými dětmi odvlečena do koncentračního tábora, odkud se již nevrátila. Stejně tragický osud postihl Josefa Kuču a Františka Kuču.

I když osvobozovací boje o Kunčičky byly nesrovnatelně menší než o Bašku, přesto bylo poškozeno 80 kunčičských domků, celková škoda způsobena válečnými boji v obci byla odhadnuta na 900.000,- Kč. V bojích zahynul jeden občan obce, Josef Hýl, který byl Němci zajat, protože byl ozbrojen, byl zastřelen. V obci padli 4 němečtí vojáci, kteří jsou pohřbeni na místním hřbitově.

Na zdejším hřbitově je v hrobě rodiny Václavíkových a Sikorových pohřben sovětský rozvědčík Botuzov. Dodnes není osvětlena příčina jeho smrti. Byl skutečně zrádcem, nebo byl v polích u Fryčovic zastřelen (26. 4. 1945) „také partyzány", aby nepromluvil?

Po skončení II. světové války

26. 5. 1946 Květnových voleb do Národního shromáždění se zúčastňuje 610 voličů.V těchto volbách získala Komunistická strana 249 hlasů, Lidová strana 123 hlasů, Strana sociálně demokratická 67 hlasů, Strana národně socialistická 163 hlasů.

1948 Rok změn – Po únoru 1948 jsou v obci zřízeny „Akční výbory", které zásadním způsobem změnily složení tehdejšího Místního národního výboru. 30. května se uskutečnily další volby, kterých se zúčastnilo 573 občanů. Pro jednotnou kandidátku NF hlasovalo 406 občanů, bílých lístků bylo 129, neplatných 38.

1950 - 1960 Poslední období samostatné obce
Obraz života Kunčiček u Bašky se v těchto létech vůbec nelišil od života jiných obcí. Je jisté, že byl provázen celou řadou nedemokratických rozhodnutí. Ale je však také pravdou, že část občanů na tuto dobu „nostalgicky" vzpomíná. Vidí ji jako dobu, kdy se zápalem a nadšením v srdci věřili v lepší a spravedlivější svět.

Hodoňovice – historie

Popis historie části obce Hodoňovice, původ jejího názvu, historie v době I. a II. světové války až do roku 1960.

Hodoňovice

Písemných údajů o založení vesnice je velmi málo. Zakládací listina se nezachovala. Zprávy o vsi jsou uváděny pouze v různých listinách souvisejících s převodem pozemků, výběrem daní a povolování privilegií. Ves v oblasti místeckého léna vznikla kolonizační činností ve 14. století na neosídlené půdě, která patřila olomouckému biskupství. Vznik vesnice touto kolonizací nebyl podle všeho jednorázový a trvalý. Podle prvních názvů osady jednalo se patrně o německé osadníky, kteří nejpozději ve 14. a 15. století ves opustili. Je také možné, že lokalita byla zničena válkou. Přítomnost českých osadníků je již prokázána podle jejich jmen v záznamech a listinách z 16. století.

1388 - 1395 – Z tohoto období je známa první písemná zmínka o osadě pod názvem Quittendorf. Jedná se o listinu, kterou pan Hanco de Friedlant přejímá místecké léno včetně uvedené vesnice. V knize udělených lén olomouckého biskupství je následující písemná formulace: „Hanco de Friedlant má městečko Friedberg – Místek a lesy příslušné k němu. Dále má vesnici Sweisir – Sviadnov a též pustou ves Swerwemsdorf – Metylovice i opuštěnou ves Quittendorf – Hodoňovice......“

1402 – Listina z 16. února stvrzuje prodej místeckého léna těšínským knížatům. V dokumentu je uváděna mimo jiné i vesnice Quittenow, která náležela k menším osadám. Prodávajícími byli páni Lacek a Vok z Kravaře a kupující těšínský kníže Přemek (Přemyslav I). Osada Quittenow byla v té době pustá vlivem války nebo špatnou prosperitou. Velikost orné půdy činila přes 100 hektarů a bylo zde 10 selských usedlostí. Osada byla přímo u hranice, kterou byla řeka Ostravice. Předpokládá se pozdější existence menšího středověkého hrádku. Tato okolnost nebyla dosud archeologicky vyjasněna, terénní průzkum byl prováděn nedaleko výkrmny vepřů.

1522 – K obnově Hodoňovic došlo v průběhu 15. století. Dne 15. října uvedeného roku olomoucký biskup Stanislav Thurzo dal v léno Kazimírovi, vévodovi těšínskému, městečko Místek – Frýdburg s příslušnými vesnicemi Sviadnovem, Kunčicemi, Hodoňovicemi a městem Frýdlantem na dobu 3 pokolení.

1580 – První přesnější písemnou zmínkou o vesnici jejich občanech a daňových povinnostech je „Urbář frýdecko-místeckého panství“.

V urbáři jsou shrnuty veškeré povinnosti poddaných ve vesnicích a městech a vypovídaly o majetku držitele panství. Soupis nechal zpracovat majitel pan Jiří z Lohova před prodejem vesnic a měst pánům z Vrbna. Daně odváděli poddaní vrchnosti ve dvou určených termínech v roce. Podle urbáře byly v Hodoňovicích v té době následující rody a usedlosti s povinností platit daně: Fojt Mikuláš – vlastníci svobodné fojtství, pozemky a mlýn, Blažej Macáků, Jura Dubka, Janek Placka, Ondra Polach, Jan Svatba, Kuba Bažský, Matuš Ločacha, Matis Jakubů a Václav Krčů.

Obec se mýcením lesa rozšiřovala. V nové části se usídlili Janek Mikundů, Matůš Loška, Matůš Dubků a na usedlostí a mlýnu, Matůš Mališ. Celková částka peněžité daně z Hodoňovic činila za rok 1580 10 florintů 21 grošů a 8 haléřů. Názornější budou naturální poplatky z obce, které činily ročně 14 a půl slepice, 2 a půl kopy vajec a 7 čtvrtní ovsa. Určení převodu na dnešní měnu je obtížné, ale podle urbáře měl florint a groš tuto naturální hodnotu: jedna ovce stála 32 grošů, což je více než 1 florint. Kůzle o velikonocích stálo 16 grošů.

Robotní povinnost poddaných byla velmi tvrdá. Pan Jiří z Lohova v tomto roce uvádí povinnosti poddaných: „Pracovat na panském bez omezení, až je pole zaseto, obděláno, sklizeno, vymláceno a odvezeno do panských stodol. Zbytek záleží na křesťanském chápání pána a povinnosti poddaného“.

Byl tedy poddaný vydán na vůli šlechtice. Nutno uvést, že v té době byl v obci jeden mlýn a jedna pila. Tím se potvrzuje také existence zkráceného vodního náhonu. Podle urbáře frýdecko-místeckého panství bylo v uvedeném roce 12 – 14 usedlostí a rodů. Nejdůležitějším poznatkem této listiny jsou česká jména osadníků.

1584 – Od tohoto roku patří Hodoňovice spolu s dalšími vesnicemi místeckého léna pod hukvaldské panství olomouckých biskupů.

1654 – Výkaz hukvaldského panství uvádí, že v obci je 18 usedlostí, z toho 6 selských, 6 zahradnických, 6 domkářských, fojství, pila a mlýn.

1791 – Podle Schweyovy topografie Moravy, měly Hodoňovice v roce 1791 42 domů a spolu s tím stejný počet vícegeneračních rodů. Bylo zde 250 obyvatel a podle hukvaldské statistiky stoupl do roku 1820 počet domků na 47.

1871 – Dokončena stavba „Hodoňovicko - Sviadnovského vodního a strojního náhonu“. Jeho vodní síla sloužila po trase z Hodoňovic do Sviadnova k pohonu 11 – 13 mlýnů, pil, stoup a textilních továren v Místku.

1875 – Dostavěna a vysvěcena kaple „Narození Panny Marie.“ Stavba byla postavena svépomocí občanů a z darů věnovaných okolními obcemi. Podnětem ke stavbě byla Křížová cesta dovezená z Jeruzaléma panem Františkem Kořínkem z Koloredova.

1878 – První spojení Hodoňovic s Frýdlantem bylo uskutečněno vybudováním kamenité cesty z obce pod Herotovým kopcem až do Frýdlantu. Byla zřízena za starosty Františka Kubaly z č. 25 v uvedeném roce. Bohužel již za 2 roky, 4. a 5. srpna roku1880 byla povodní cesta pod kopcem zcela zničena a nebyla již obnovena. Pod kopcem tekla Ostravice.

1885 – Založen hřbitov u kaple a rozšířen poprvé v roce 1910 a podruhé v roce 1918.

1900 – Počet stavení v obci vzrostl na 72 a občanů na 436, z toho je uváděno jako pololáníků 5, chalupářů 25, čtvrtláníků 10 a domkařů 10. Koncem století byla v obci 1 hospoda, 3 obchody, 1 mlýn a pila. Starostou v té době byl až do roku 1903 Ambrož Adamec z č. 8. Starostou v obci od roku 1903 do 1918 byl pan Kulhánek Josef.

1914 – Začala první světová válka a občané odcházeli bojovat na frontu za Rakousko-Uhersko a „Císaře pána“.

1914-1918 – Naše obec byla ve válečné době blízko ruské fronty. Do válečné vřavy narukovalo 50 občanů. Na frontě bylo zraněno během války asi 30 mužů.

Zahynuli na bojištích I. světové války:
Kupča Josef - rolník, Pokluda Vincenc - slévač, Langer Pavel - horník, Tomášek Jan – dělník, Holub František - horník, Baran František - domkář, Velička Leopold - kovář, Tomášek Josef - zámečník, Chrápek Karek - domkář, Juřica Josef - dělník, Kulhánek Josef - chalupník a Vančura František - dělník. Mezi padlými bylo 8 ženatých a 4 svobodní muži, zůstalo 8 vdov a 13 sirotků.

Do obce přicházeli za války vojáci a podle nařízení rakouské vrchnosti rekvírovali různé zboží, tak byly zabrány z kaple dva zvony a vojáci odváželi zejména potraviny. Do obce byli evakuováni během války židé z Polska. Bylo jich 40 a usadili se různě po chalupách. V domku pana Žídka si zřídili svoji motlitebnu. Mezi občany nebyli oblíbeni a po válce se vrátili do Polska.Koncem války byl velký nedostatek potravin,řada rodin trpěla hladem.

1922 – Ustavující valná hromada Sboru dobrovolných hasičů v obci konala se 22.října 1922 v hostinci pana Josefa Pěsně. Sbor byl založen a zvoleni funkcionáři: starostou sboru - bratr František Žídek, místostarostou bratr Miloslav Merta, náčelníkem bratr Hubert Svoboda a Ambrož Adamec místonáčelníkem. Celkem bylo 38 činných členů a 20 přispívajících. Samotný vznik sboru je uváděn v pamětní knize jako odraz na rozhárané politické poměry mezi členy různých stran. Hasičský sbor měl překlenout tyto rozpory a naplnit tak heslo dobrovolných hasičů: „Bližnímu ku pomoci, vlasti k oslavě„

1922-30 – Začal se rozvíjet spolkový život v obci. První vlaštovkou bylo založení spolku pro vzdělávání - „Matice místecké“ koncem roku 1918 a Dělnická jednota tělocvičná v roce 1922. Jednota Orla československého začala svoji činnost společně pro Hodoňovice a Kunčičky v roce 1923. Obecní knihovna půjčovala knížky od roku 1930.

1928 – Úvahy o postavení samostatné školní budovy byly vysloveny již v roce 1902. Bohužel následovalo 26 let jednání , dohadování a řešení rozporů bez výsledků. Po povolení zemské školní rady v roce 1927, byl položen 14.srpna základní kámen. Přesně za jeden rok byla stavba školy dokončena, vybavena a otevřena 24. srpna 1928.

1935 – Potok tekoucí středem obce od hasičské zbrojnice podél cesty až k domku pana Slabého a dále přes pole do Kunčiček často zaplavoval střed obce. V roce 1925 bylo rozhodnuto přeložit potok mimo obec do polí směrem na Kunčičky. K realizaci došlo až v létech 1935 - 36 jako opatření k snížení nezaměstnanosti občanů.

1928-36 Světová hospodářská krize
Světová hospodářská krize se projevila v obci zvýšeným počtem nezaměstnaných občanů. V roce 1931 je jejich počet 114. Obecní zastupitelé se snažili vlastními silami vytvářet podmínky pro vyšší zaměstnanost.S podporou okresního úřadu byly vyhlašovány a zahajovány veřejně prospěšné práce..

V létech 1934 - 1936 po předchozí velké povodni začala stavba regulace řeky Ostravice. Byla to zásadní úprava levého břehu řeky od splavu až k pile pana Svobody Viktora. Řada občanů na těchto akcích našla opět práci a výdělek. Léta nezaměstnanosti byla pro mnohé rodiny velmi krušná.

1936 – Elektrifikace domácností a osvětlení cest v obcích bylo letitým úkolem , který se řešil od roku 1919 až do roku 1936. Vždy na stavbu nebyly peníze a jiné akce byly důležitější. Příznivý okamžik nastal v roce 1932, kdy v dubnu zastupitelé schvalují napojení obce na elektrický proud. Práce začaly v září 1935 a rozvod po celé osadě tj. od domku pana Kolčáře po celé obci ke splavu na Kamenci. Důležitá pokroková stavba byla ukončena v půli roku 1936.

Období II. světové války 1939 – 1945

1939 - 45 – Přímé válečné dění II. světové války se obce dotklo velmi málo. Byla sice bída, vše na lístky, ale válečná vřava prošla mimo. Jen několik granátů rozbilo střechy domů. Stálý tlak Němců, časté kontroly a prohlídky psychicky ničily občany. Přesto byli mrtví - občané nepadli ve válce, ale zahynuli stejně krutě v koncentračních táborech a na práci v Německu.

Je nutné jejich jména připomenout: Alois Slavík - nar. 3.12.1897 byl v Osvětimi popraven, Bohumil Pokluda nar. 9.9.1924 zemřel 28.1.1944 při totálním nasazení, František Tomášek - zemřel v konc. táboře Buchenwvald. O více občanech se nehovořilo a nepíše na pomníku padlých. Přece byly ještě dvě oběti z řad občanů. Dcera a matka, obě židovského původu paní Goldklangová Anna (*1. 7. 1906) a paní Goldklangová Regina (*28. 5. 1878) byly obě odvezeny do Terezína a ihned dále do likvidačního tábora Malý Trostinec, kde obě zemřely v den příjezdu 22.9.1942. V obci bydlely na Kamenci u pana Květného.

1947 - 51 – Započata stavba vodovodu v obci. Sběrače pramenů a hlavní síť vybudována v roce 1951 a napojeno 58 rodinných domků. V dalším období se rozšiřoval počet jímačů a posléze pro zesílení přívodu vody došlo k propojení sítě všech tří obcí.

1953 – Hasičský sbor se přičinil o vybudování pomníku občanům padlých v I. a II. světové válce. O budování pomníku hovořilo se v obci od roku 1928 bez výsledku. Hasičský sbor zajistil slavnostní odhalení pomníku 7.listopadu 1953.

1944 - 89 – Nedílnou součástí věřících obce je společnost Salesiánů, která zde vyvíjí činnost od roku 1944. Násilně byla přerušena jejich práce a pobyt v roce 1950, kdy byli 13.dubna vystěhováni z obce. Od roku 1989 pracuje opět na pozvednutí duchovního života.

1958 - 59 – V obci bylo založeno Jednotné zemědělské družstvo s několikaletým odstupem po předchozích různých násilných akcích. Jednalo se o malé družstvo a z ekonomického hlediska bylo nutno spojit zemědělské závody všech tří obcí. Tím byl dán základ k následujícímu spojení všech tří obcí v jednu v roce 1960.

Historie 1960 do současnosti

Přehled významných událostí sloučené obce Baška od roku 1960 do současnosti

Spojením obcí Baška, Kunčičky u Bašky a Hodoňovice vznikl nový celek - sloučená obec Baška. K oficiálnímu sloučení došlo 9.dubna 1960 podle zákona Národního Shromáždění č. 36/60 Sb. Podle vyjádření funkcionářů té doby bylo hlavním důvodem ke spojení obcí zaostávání zemědělských družstev, zejména v Hodoňovicích a nutnost vybudování většího, konkurenceschopného celku.

Představitelé obce

Představitelé obce v období 1960 - 1989 – Představitelé v obci v roce 1960 až do roku 1990 se nazývali: předseda MNV, náměstek předsedy MNV a tajemník MNV. Způsob provedení voleb v té době je všeobecně znám a stejně tak jako rozhodující politický vliv KSČ.

První volby v obci se konaly 12. června 1960 a zvoleni byli – Předsedou MNV – Procházka Felix, náměstkem předsedy Kubala Josef a tajemníkem MNV Tománek Pavel. Dva pracovníci předseda a tajemník byli uvolněni. Všichni byli voleni na čtyřleté období, tj. do roku 1964. Během krátké doby se vzdal funkce tajemník MNV Tománek Pavel pro zaneprázdnění školou a na jeho místo zvolen 20.10.1961 Sulava Ladislav.

Druhé volby v obci po roce 1960 se konaly 14. 6. 1964 a byly v nich zvoleni stejní představitelé: Předsedou MNV Procházka Felix, náměstkem předsedy Kubala Josef a tajemníkem MNV Sulava Ladislav. Všichni byli voleni na čtyřleté období, tj. do roku 1968.
Došlo ke dvěma změnám: Procházka Felix v prosinci 1966 onemocněl a jeho funkci začal vykonávat Řeha Karel. Bývalý předseda zemřel 10.1.1967.

Třetí volby se měly konat v roce 1968, ale byly postupně odkládány ze známých důvodů až do 26. 11. 1971, kdy byli zvoleni stejní funkcionáři jako dříve, tj. předsedou MNV Řeha Karel, náměstkem předsedy Kubala Josef a tajemníkem MNV Sulava Ladislav.
Volební období bylo pětileté a došlo postupně k následujícím změnám: v roce 1973 zemřel Kubala Josef a na jeho místo náměstkem zvolen Šárek Miloslav. Také v roce 1973 zemřel tajemník MNV Sulava Ladislav a zvolen byl Chromiak Jaromír.

Čtvrté volby se konaly 22. 10. 1976 a zvoleno bylo stejné obsazení ve vedení obce, tj. předsedou MNV Řeha Karel, náměstkem předsedy Šárek Miloslav a tajemníkem Chromiak Jaromír. Volební období bylo pětileté do roku 1981 a během té doby byly tyto změny: Předseda MNV Řeha Karel zemřel v roce 1979 a funkci převzal do skončení volebního období Šárek Miloslav tj. do 15. 2. 1980. Náměstkem předsedy byl 15. 2. 1980 zvolen Šnyta Bedřich místo Šárka Miloslava.

Páté volby se konaly 5. června 1981 a ve funkcích zůstali zvoleni funkcionáři z volby 15. 2. 1980 tzn.: Chromiak Jaromír jako předseda MNV, Šnyta Bedřich náměstek předsedy a Šárek Miloslav tajemník MNV.

Šesté volby, které byly poslední před rokem 1989 se konaly 23. května 1986 a složení zůstalo funkcionářů zůstalo stejné jako předchozí, proto neopakujeme. V roce 1989 došlo na krátkou dobu k změnám na postu náměstka předsedy a ostatní vykonávali svoji funkci až do nových voleb 24. 11. 1990.